Albrecht Velikán z Valdštejna
Geniální vojevůdce Albrecht z Valdštejna proslul jako finanční magnát i jako zrádce. Protože těžil z české porážky na Bílé hoře, nikdy se z něho nemohl stát národní hrdina.
Přitom žádný Čech nerozhodoval o dějinách Evropy své doby tolik jako obávaný vévoda frýdlandský. Jeho zavraždění nakonec představovalo pro české země stejnou pohromou jako pár let předtím Bílá hora.
Navzdory závisti! – tak znělo rodové heslo Albrechta z Valdštejna, když začal na Frýdlandsku budovat své impérium. Bylo velmi výstižné. Valdštejn se stal nejmocnějším mužem své doby, přestože vzešel ze skromných poměrů zchudlé šlechty. Na vrchol se vypracoval díky svému odhodlání, rázné, až kruté povaze a zatvrzelosti, ale také díky výhodným sňatkům a spekulacím s pobělohorskými konfiskacemi. Na Frýdlandsku vybudoval jakýsi vlastní bohatý stát ve státě, kterému se přezdívalo terra felix – šťastná země – protože v krutých časech třicetileté války bylo Albrechtovo vévodství jediným koutem říše, které válka nepustošila. O to se místní pán dokázal díky své obávané armádě postarat. Jeho ambice neznaly mezí. V Praze si nechal vystavět velkolepý palác, který mohl konkurovat Pražskému hradu (dnes ve Valdštejnském paláci sídlí senát), do svého sídelního města Jičína zval italské architekty a hodlal tady založit univerzitu. K tomu vlastnil dvě mincovny, razil vlastní mince a ke konci života nejspíš pomýšlel i na získání královského titulu. Právě vysoké cíle ho ale nakonec stály život. I na největšího mocipána třicetileté války totiž došlo a neskončily tím jen šťastné časy jeho frýdlandských poddaných. Valdštejnův pád zásadně ovlivnil další běh českých dějin. Muž, do kterého pobělohorská emigrace vkládala všechny své naděje, protože mohl jako jediný sesadit Habsburky z českého trůnu, byl najednou z cesty, jeho majetek si rozebrala zahraniční šlechta a pozice Habsburků v čele českého království se od této chvíle stala už naprosto neotřesitelnou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH
Minaret Malwiya
Pro tento díl jsem vybral bankovku, která je zajímavá pro své architektonické řešení stavby věže - minaretu Malwiya s vnější spirálovou rampou. Tato věž je součástí komplexu mešity Samarra a předlohu pro toto vyobrazení na bankovce najdeme ve středním Iráku severně od Bagdádu u řeky Tigris.
Bankovka této nominální hodnoty o rozměrech 130 x 66 mm působí na oko nenásilně, zajímavě, za což může právě zvolená škála barev. Její celkov ý vzhled s historickými motivy a jasně danou tématikou zaměřenou na arabský svět má zcela určitě v sobě patriotický nádech.
Historie
Tato věž má úctyhodné rozměr y – na v ýšku má 52 metrů v ysoký kužel a na šířku základny 33 metrů spolu se spirálovou rampou točenou odspodu proti směru hodinov ých ručiček. Vznik této Velké mešity s věží v Samaře se datuje do poloviny devátého století, kdy vládcem Samarr y je abbasidský chalíf Al-Mutawakkil (vláda 847861). Jeho vláda je symbolizována jako obdobím staveb velkých paláců a největších mešit na islámském území.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
