HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.
Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.
Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Vladimír Oppl Mistři české numizmatiky
Akademický sochař Vladimír Oppl se právem řadí k nejvýznamnějším českým
medailérům.
Na svém kontě má celou řadu zrealizovaných návrhů mincí i pamětních
medailí. Málokdo ví, že například běžná dvacetikoruna, s níž se lidé denně setkávají
při nákupech, byla vyražena podle jeho předlohy. Prestižní časopis World Coin News
v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní
minci na světě. Záběr tohoto všestranného umělce je ale mnohem širší.
Vladimír Oppl je například autorem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, který prezident uděluje nebo propůjčuje osobám, jež se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Mezi jeho realizované návrhy patří i půlkilogramová platinová medaile, svého druhu největší na světě, s motivem pražského chrámu Svatého Víta. Vladimír
Oppl učil deset let na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, po Sametové revoluci v roce 1989 se osamostatnil: nyní žije a pracuje v hlavním městě. Za svůj největší koníček považuje fotografování.
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Jste autorem mince Nové město pražské, která na přelomu tisíciletí získala titul Nejkrásnější zlatá pamětní mince na světě. Co pro vás tato pocta znamenala?
Je samozřejmě příjemné, když člověku někdo jeho práci pochválí, určitě se pak pracuje radostněji. O tom ocenění jsem se dozvěděl až s časovým odstupem. Byl to krásný pocit,ale nijak tu událost nepřeceňuji. Jak se říká: Světská sláva, polní tráva…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
