MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Karel Schwarzenberg Setkání generací
Bitva u Lipska se stala největším střetem napoleonských válek.
Zapojilo se do ní na půl milionu vojáků různých národností a právem proto bývá označovaná jako Bitva národů. Historickou událost připomíná stříbrná a zlatá ražba Pražské mincovny. Na lícní straně je zobrazen velitel vítězných koaličních sil Karel Filip Schwarzenberg, zakladatel orlické větve rodu Schwarzenbergů. Patronem ražby se proto stal Karel Schwarzenberg, který patří do stejné rodové linie. Sádrovou předlohu pro ražbu vytvořil akademický malíř Karel Zeman.
Slavnostní prezentace ražby, upomínající na bitvu u Lipska, se uskutečnila v prodejní galerii Pražské mincovny u Prašné Brány v Praze. Karel Schwarzenberg na místo úterní ceremonie dorazil v několikaminutovém předstihu, snad aby stihl prohlídku dalších vzácných vystavených exponátů. Zajímal se především o tituly tematicky spojené s českou historií, jeho pozornost ale zaujala také měděná medaile, kterou Pražská mincovna razí na podporu obnovy vyhořelého Libušína. „Na obnovu této památky rád přispěji,“ pronesl Schwarzenberg a jeden z těchto medailonů si hned zakoupil.
Pak už došlo na slavnostní odhalení pamětní ražby nazvané Bitva národů u Lipska. Její lícní straně dominuje portrét Schwarzenbergova předka polního maršála Karla Filipa I. Ten u Lipska velel spojeným silám Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska o síle 330 tisíc mužů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
