Žďákovský most na zlaté minci
5000 Kč 2015
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Žďákovského obloukového mostu. Nominální hodnota je 5000 Kč. Jedná se o předposlední minci v rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území. Mince je v prodeji od 5. května 2015.
Ždákovský obloukov ý most je neopomenutelnou technickou stavbou s bohatou historií. S mostem, který by spojoval břehy Vltav y u obce Žďákov, bylo počítáno již v roce 1941. Válečný i poválečný vývoj však situaci značně zkomplikovaly a se stavbou se započalo až v roce 1957. Zpřístupněn veřejnosti byl most v roce 1967. „Žďákovský most je jedním z největších jednoobloukových dvoukloubových mostů na světě a samozřejmě největším v naší republice. I z toho důvodu jsem přesvědčen, že do našeho cyklu zlatých mincí patří právem,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
