Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven
Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava
starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro
historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.
Protože doprovodné
texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem,
dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto
místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.
Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou
mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes
(293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.
Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních
tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru)
– objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem
a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
