BULHARSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Stručná historie, charakteristika vybraných bankovek
Bulharský lev (bulharsky лев) je zákonným platidlem balkánského státu Bulharsko.
název lev je pro bulharskou měnu používán již od roku 1881 (do roku 1885 [emitována bankovka #a1a - c] se označení týkalo výhradně mincí; kM#1 - kM#3[1881]) a vychází ze státního znaku, obsahujícího lva.
Označení lev je podobné jako měny dalších balkánských zemí; rumunské lei (=leu) a moldavské lei (=leu). Všechny měny se jmenují podle kočkovité šelmy (lev), jen výslovnost a zápis názvu je přizpůsoben bulharštině, rumunštině a moldavštině. ISO 4217 kód této měny je BGN. Jedna setina leva se jmenuje stotinka (1/100; bulharsky стотинка, množné číslo stotinki – стотинки). V roce 1999 provedla Bulharská národní banka radikální měnovou reformu - 1000 starých leva se transformovalo do 1 nového leva. ISO kód leva se změnil z do té doby platného BGL na dnes platné BGn(podle new lev). Z pohledu historie lze rozdělit vývoj bulharského leva na čtyři časové etapy; období 1. lev (leva) – období 4. lev (leva; viz tabulka níže). Od roku 1951 je centrálním (ústředním) emitentem bulharských bankovek Blgarska Narodna Banka (Българска Народна Банка).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled
Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.
V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.
Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
