Věčný Egypt plný zlata.
Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.
Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.
Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.
Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".
Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.
Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.
Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "
I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.
SOVEREIGN 2017
200 let od zavedení sovereignu
1. července 2017 oslavila Velká Británie 200 let od znovuzavedení zlaté mince v hodnotě 20 šilinků: sovereignu. Sovereign se během své moderní existence stal jedním ze symbolů Británie, celosvětově obchodovanou mincí a žádaným nominálem pro sběratele. Royal Mint uctila toto výročí kolekcí sovereignů, která se vrací k původnímu reversu Benedetta Pistrucciho z roku 1817.
Sovereign
Příběh sovereignu začal před více jak pěti stoletími za vlády Jindřicha VII. Po roce 1604 následovala dlouhá pauza, kdy zlatým mincím vládla guinea. Napoleonské války a nedostatek stříbrného oběživa přiměly v letech 1816–1817 Británii k provedení rozsáhlé mincovní reformy. Royal Mint se přestěhovala do nové lokality na Tower Hill a dočkala se nových parou poháněných strojů. Byl zaveden zlatý standard a na scéně se objevily nové nominály. Jednou z klíčových změn bylo znovuzavedení mince v hodnotě 20 šilinků, označované jako pound neboli sovereign. Protože měl sovereign obíhat po boku 21 šilinkové guiney, bylo třeba, aby se dostatečně odlišoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
