Portrét na bankovkách Papírová platidla Alžběty II.
Jak už zmiňují předešlé články, v letošním roce uplynulo již 60 let od nástupu na trůn britské královny Alžběty II., která převzala po svém otci králi Jiřím VI. dne 6. února 1952 rozsáhlé impérium celosvětového významu.
Tímto se stala panovnicí a hlavou společenství národů zvaných Commonwealth, ačkoliv tyto země mají svou vlastní vládu.
Statut dominia užívá Kanada spolu s Austrálií, čímž se rozumí, že sice hlavou státu je britský panovník, ale tyto země rozhodují o sobě samy, naproti tomu kolonie se plně podřizují v rozhodování z centralizovaného Londýna. V některých těchto zemích stále využívají jako hlavní motiv na svých bankovkách právě britskou královnu Alžbětu II., jako symbol prestiže a sounáležitosti s Commonwealthem. Známo je 26 druhů portrétů britské panovnice, které se staly bankovním motivem, kde mnohdy je jeden motiv použit více státy. Zde máme na ukázku portréty z různých zemí, kde byla použita jedna předloha pro vytvoření
shodné rytiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
