Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.
Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.
Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci.
Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (14) Historizmus – nostalgie a bezradnost
Vyčerpaný empír dožíval v novostavbách úředních objektů. Tam, alespoň podle mínění estétů, bylo v polovině 19. století jeho místo.
V minulosti, v okamžiku zralém pro slohovou proměnu, byl vždy k dispozici nový sloh, který se už nějaký čas snažil vytlačit ten starý. Tentokrát ale žádný nebyl na obzoru. „co bude dál?“, ptali se ti, kteří chtěli být kultivovaní a zároveň moderní.
Kníže Metternich se lehce uklonil. Tvář zkušeného diplomata neprozradila jakékoli pocity. Císař mu právě oznámil, že už nadále nebude potřebovat jeho služeb. Vše podstatné bylo řečeno, audience skončila. Toho březnového dne roku 1848 odcházela se všemocným kancléřem celá epocha. Když pak kníže sledoval z okna kočáru dozadu ubíhající vídeňské ulice, neušly mu nenávistné pohledy a zaťaté pěsti. Od samého začátku převratného roku 1848 následovaly v rychlém sledu revoluce v Itálii, Francii, Německu a nakonec i v Rakousku. Jejich iniciátorkou a hlavní silou byla liberální buržoazie, požadující konstituční stát a demokracii. Politicky aktivní obyvatelé českých zemí tyto požadavky sdíleli, ale jejich provedení komplikovaly národnostní rozpory a různý stupeň vývoje národů monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
