Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Jindřich Schmidt Rytec bankovek
Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.
Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.
Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).
První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
