HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (10) Klasicismus a empír – návrat k střízlivosti a uměřenosti
Jako každá pozdní slohová fáze, tak i končící barok se větvil a odumíral.
Jedna část vyrostla do zdrobnělého rokoka, druhá si naopak uložila přísnost a návrat ke klasickým hodnotám. Z té druhé vznikl nový sloh, klasicismus, který heraldice přinesl zjednodušení, oproštění od dekorací a tedy jisté ozdravění. Dá se vysledovat i na erbech mincí a medailí. Antickou inspiraci najdeme nejen v obecné snaze po klidu a harmonii, ale i v přímých citacích antických postav a symbolů.
Nevěsta se s ustrnutím dívala za odcházejícím důstojníkem. Pak se stejným úžasem pohlédla na hrst dukátů, který jí před chvilkou dal, spolu s gratulací ke svatbě. Bílý důstojnický kabát ještě ani nezmizel za rohem, když se mezi svatebčany stále hlasitěji ozývalo: „To byl určitě on! Ano ano, opravdu, byl to sám císař Josef!“ Toho listopadového dne roku 1778 se Josef II. v Benešově nad Ploučnicí zase jednou objevil ve své oblíbené roli. Rád jezdil inkognito po vsích a městečkách, aby poznával monarchii takříkajíc „zdola“. Tu obdaroval novomanžele, tam vyoral zapůjčeným pluhem brázdu na poli, jinde pochválil děti ve venkovské škole za správné odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
