BANKOVKY V TEPLICÍCH Pozvánka na výstavu
Numismatické výstavy jsou u nás relativně ojedinělou událostí a o těch ryze notafilistických to platí dvojnásob.
Proto když teplické muzeum začalo připravovat výstavu československých bankovek, nemohl u toho chybět ani náš časopis.
Teplické muzeum je známé nejen rozsáhlou sbírkou porcelánu a minerálů, ale také svým numismatickým kabinetem. Ve zdejší malé expozici jsou k nahlédnutí mince od keltského osídlení po vznik Československa. Muzeum dlouhodobě spolupracuje s místní pobočkou České numismatické společnosti, která zde má i svůj přednáškový sál. Na jaro letošního roku poté muzeum pod záštitou PhDr. Lucie Kursové a Mgr. Viktora Kellera připravilo v součinnosti s třemi místními sběrateli výstavu československých papírových platidel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (30) Psí známky a jejich výrobci
Nejpočetnějším druhem našich nepeněžních účelových ražeb jsou psí známky - stvrzenky dokládající zaplacení poplatku za držení psa, jeho očkování proti vzteklině, případně nesoucí další údaje o totožnosti zvířete.
Svým provedením uzpůsobeným k nošení se blíží medailím, mezi něž bývají často řazeny.
Vybírání psí daně bylo povoleno roku 1869 na Moravě, v Čechách byla tato povinnost zavedena od roku 1873, k čemuž byl císařem Františkem Josefem I. vydán Zákon daný dne 29. března 1873 pro království České, kterýmž zplnomocňují se obce k uvedení daně ze psů1. Evidenční psí známky vydávaly každoročně tisíce obcí i další vydavatelé2, například okresy. Protože se vzory (tvary) těchto známek každoročně měnily, aby bylo již zdálky vidět, že za psa byla zaplacena daň, a od roku 1909, kdy byl vydán zákon o povinné kontumaci, byly zavedeny ještě kontumační známky předepsaného rombického tvaru (obr. 7-8), není se co divit, že psí známky jsou zdaleka nejpočetnější skupinou našich účelových ražeb. Odhaduje se, že v českých zemích bylo vydáno 200 000 druhů účelových známek (Světlá-Dubská - Likovský 1995, 166-167). Psí známky se na tomto počtu podílí osmdesáti procenty. Toto těžko představitelné množství dostává v posledních letech jasnější kontury. Hlavní podíl na tom má rozmach detektorové prospekce, která vynesla na světlo krom jiného i tisíce ztrátových psích známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
