75. VÝROČÍ OPERACE ANTHROPOID
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Jako odvetu za teror, který rozpoutal zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich po svém jmenování v září 1941, připravil na něj II. odbor československého exilového ministerstva národní obrany v Londýně atentát. Operaci s krycím názvem Anthropoid provedli 27. května 1942 rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, vycvičení a vyslaní z Velké Británie. Atentát byl proveden na již neexistující křižovatce Kirchmayerovy třídy a ulice V Holešovičkách, kde musel Heydrichův automobil Mercedes-Benz zpomalit. Gabčíkův samopal Sten selhal a nevystřelil, Kubišovi se však podařilo vrhnout k tomu účelu speciálně sestrojenou bombu, která poškodila automobil a Heydricha zranila. Ačkoliv zra
nění nebylo smrtelné, v důsledku dodnes neobjasněných komplikací protektor po osmi dnech 4. června 1942 zemřel. Parašutistům se podařilo uniknout a dlouho se je nedařilo vypátrat, až pomocí zrádce byl zjištěn jejich úkryt v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Opavské psí známky z 19. století
Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.
Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1
Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
