INDIE Problematika katalogizace bankovek
Na území Indie, podobně jako u jiných států Indického poloostrova (Nepál,Pakistán)1 je v platnosti indická rupie
(v hindštině: रुपया, rupayā; angl. rupee), která je rovněž jako zákonná měna (vedle bhútánského ngultrumu) používána v Bhútánu, některých oblastech Nepálu a ve vybraných obchodech ve Velké Británii.
Její kód (ISO 4217) je INR, jako zkratky slouží rovněž iR nebo Re v singuláru a Rs v plurálu, neoficiálně také Indian Rupee se symbolem रू. Název rupie má indická měna společný s měnami několika dalších států v jihoasijském regionu. Jedna rupie se dělí na 100 paisů. Emitentem indických bankovek je Reserve Bank of India (भारतीय रिजरव् बैंक). V Ásámu a Západním Bengálsku ( což jsou vedle dalších spolkové indické státy) je rupie často nazývána taka (bangladéšská taka je měna sousední Bangladéše). Indická rupie není volně směnitelná, její vývoz i dovoz z Indie i do Indie je zakázán. Indické bankovky jsou řazeny mezi tzv. multiemisní, což znamená, že v rámci jedné katalogizace je možné odlišit větší počet bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (2) Vědci na bankovkách
Vedle světců se bankovkách velice často vyskytují také významní vědci, umělci a politici.
Z vědců vzpomeňme na příklad Friedricha Gauße z německých bankovek po 10 dM, amerického prezidenta a vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina na americké 100$ a další. Na některé z nich se podíváme v následujících řádcích.
Einstein
Řekne-li se slovo vědec, ne jednomu se jistě vybaví jméno Alberta Einsteina. Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Po krachu otcovy firmy se rodina přestěhovala do Mnichova. Při studiích na curyšské universitě Eidgenössische Technische Hochschule se seznámil s budoucí ženou Milevou Maričovovou. Roku 1902 se jim narodila nemanželská dcera Liserl, která krátce na to zemřela na záškrt. Po promoci se Einsteinovi podařilo po delší době získat místo na švýcarském patentovém úřadě, kde roku 1905 získal doktorát. Ještě týž rok publikoval v odborném časopise Annalen der Physik čtyři články, které se později staly základem moderní fyziky, z nichž později za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Nobelovu cenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
