DESKOVÉ HRY A NUMISMATIKA Dřevěné hrací kameny k deskovým hrám
Deskové hry jsou známé ze všech kultur.
V rámci jednotlivých her, při nichž bylo pohybováno zvláštními předměty resp. symboly (hracími kameny, figurami ap. – v tom převážná většina her spočívala), se musely obě strany hrající proti sobě jedna od druhé navzájem odlišit. Forma (tvar a vzhled) ostatně nehrála roli, primitivní kultury se spokojily s nalezenými předměty, jako byly kameny či mušle. Egypťané – znali také hry s rozličnými hracími figurami – měli již jakési kuželky podobné těm, používaným při dnešní halmě1 a všech podobných hrách, při nichž se s nimi pohybuje. Nejstarší známé hrací kameny v západoevropských zemích, pocházející z Francie z 11. století, byly kruhové ploché kotouče, více či méně vyzdobené. Vyrobené byly z kostí nebo dřeva, mrožích zubů nebo slonoviny. V pozdějších dobách přichází do úvahy všechny další myslitelné materiály, jantar, polodrahokamy a rozličné kovy.
Než se ale začneme plně zabývat v názvu článku zmíněným tématem, pokusím se na samý začátek o bližší vysvětlení některých základních pojmů, s nimiž se budeme v dalším textu setkávat. Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku. Mezi tzv. klasické deskové hry se počítají hlavně staré hry, u kterých jsme schopni určit období ve kterém pravděpodobně vznikly. Deskové hry lze také třídit podle druhu.2 V některých zahraničních numismatických aukcích se objevují zvláštní předměty, svým vzhledem připomínající medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Falza v oběhu Padělky českých bankovek většinou není těžké odhalit
V roce 2010 bylo na území České republiky zadrženo 4986 padělků české měny v hodnotě přes 4,8 milionu korun. Nejčastěji se jednalo o falzifikáty nízké kvality, které by měli občané snadno rozpoznat.
Jedna zadržená bankovka připadala v loňském roce na 70 200 kusů bankovek v oběhu, což je čtyřikrát méně než v zemích eurozóny.
Na pětistupňové škále bezpečnosti, která odpovídá známkování ve škole, lze většinu loni zadržených českých padělků (67 procent) ohodnotit stupněm čtyři, tedy jako méně zdařilé. Jako neumělé loni pracovníci zkušebny platidel ČNB vyhodnotili 26 procent odhalených padělků, a zařadili je tak na poslední stupeň škály.
Nejčastějším objektem padělatelů byly v roce 2010 bankovky v hodnotách 500 Kč a 1000 Kč. Portrét Boženy Němcové nebo Františka Palackého nesla každá šestá zadržená bankovka. Podvodně vyrobené mince měly nejčastěji hodnotu 2, 5 a 20 Kč.
Jedna zadržená česká bankovka připadala loni na zhruba 70 200 kusů bankovek v oběhu. To je asi čtyřikrát méně než v eurozóně, kde je odhalen jeden falzifikát z každých 16 700 pravých eurobankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
