Bohuslav Schnirch (* 10. srpna 1845 Praha - † 30. září 1901
Praha) byl jeden z nejvýznamnějších sochařů generace Národního
divadla, dlouholetý předseda výtvarného odboru Umělecké besedy,
aktivní sokol a přesvědčený český vlastenec. Byl také prvním
předsedou v roce 1888 založené organizace Česká asociace šachová a
80. letech 19. století navrhl originální tvar šachových figurek, se
kterými se pod názvem české klubovky hraje dodnes.
Schnirch
byl posluchačem architekta Josefa Zítka na pražské technické
univerzitě. Studium absolvoval nejprve ve Štýrském Hradci, v dalším
studiu pokračoval ve Vídni u profesorů Franze Bauera a Františka
Melnického a Mnichově u profesora Maxe Widenmanna. Pobyt v Itálii
(především v Římě) v letech 1871–1873, kde jej velice ovlivnila
renesance, měl pro jeho tvorbu velmi zásadní význam.
Po
návratu do Čech byl osloven architektem Josefem Zítkem, který právě
projektoval budovu Národního divadla, aby tuto důležitou budovu
ozdobil. Lodžie s korintskými sloupy nad hlavním vstupem do budovy
nese sochy Schnirchovi sochy Apollon a devět múz. Největší a
bezesporu nejznámější dílo Schnircha jsou obrovské bronzové Trigy s
bohyněmi Vítězství na nárožních pylonech budovy, na, kterých pracoval
tři desítky let. Dalším projektem na, kterém se Bohuslav Schnirch
podílel byla stavba Rudolfina. Podílel na i na výzdobě dvorany
hlavního schodiště, jež je ústředním prostorem budovy Národního
muzea.
Schnirch byl ve své době nesmírně oblíbený autor. Mezi mince a medaile realizované dle jeho návrhu patří :
-
medaille města Král.
Vinohrady
-
medaille Nár. Divadla v Praze