Medailér
Médailleur [-dajör], franc., umělec ryjec, který
zabývá se řezáním čili rytím kolků neb želez k ražbě medaillí. V
starších dobách byli to ponejvíce zlatníci nebo ryjci při mincovnách
zemských i přináleželi k tak zvanému »mincovnímu příbuzenstvų
(Münzverwandte), v kterémžto pojmenování zahrnováno vše, co působilo
při zemských mincovnách jako personál úřední nebo pomocný. Od
takového médailleura očekávána byla vždy práce lepší, důkladnější
než od prostého řezače želez mincovních; on pracoval pro ražbu mince
z pravidla též jen kusy hlavní – návrhy, hlavy panovníků a pod. Jeho
hlavním polem působnosti bylo však rytí štočků medaillových pro dvůr
nebo komory panovničí. Mimo tyto médailleury, kteří byli osobami
spíše úředními, zabývalo se a zabývá prací médailleurskou vždy i
hojně ryjců soukromých, kteříž ovšem, když prací svou zvlášť byli
vynikli, často povoláváni bývají v úřad k mincovnám.
Vlastní kolébkou umění médailleurského jest Italie; zde byli to najmě členové dynastických rodin Sforza, Gonzaga, Medici, Este, Malatesta a j., pak papeži Lev X., Klemens VII., Pavel III. a Julius III., kdož umělce médailleury zdatně podporovali a tím přivodili onen značný vývoj a přehojnou objednávku produktů umění médailleurského v XV. a XVI. stol. Ve Francii zkvetlo medailleurství hlavně za Ludvíka XIV., holdujícího všemu umění. Též Německo bohato jest na práce médailleurské; četní příznivci, najmě z rodin panujících (němečtí císařové z rodu habsburského, panovníci saští, brunšvičtí a j.), pak z bohatých rodů patricijských svobodných německých měst, štědře podporovali umělce v oboru tomto pracující, kteří zvlášť v XVI. st. vynikli, tak že produkty jejich směle možno stavěti na roveň s tehdejšími pracemi italskými. Umělců médailleurů v Německu (a také v Rakousku) pracovala veliká řada.
Z českých mincoven v XVI. stol. pro své práce médailleurské vyniká nejvíce mincovna jáchymovská. V XVI. stol. vešlo v módu raziti ku příležitostem svátečním, jako k vánocům, k Novému roku, k velikonocům atd., na dary zvláštní medaille nejvíce obsahu biblického. Při mincovně pražské působila řada řezačů kolků mincovních, mezi nimiž i několik výborných médailleurů. Ze soukromých médailleurů v Praze v novější době provedl pozoruhodné práce Václav Seidan (* 1817 v Praze – † 1870).
Literatura o médaillech jest dosti bohata; připomenuta buďtež díla: A. Barre, Graveurs généraux des monnaies de France; H. Bolzenthal, Skizzen zur Kunstgeschichte der modernen Medaillenarbeit (Berlín, 1840); Adolf Ermann, Deutsche Medailleure; Loon van A., Histoire métallique (Haag, 1732-37, 1822-27); Loehr, Wiener Medailleure der Jetztzeit; Marx, Die französischen Medailleure (1898); Heiss, Les médailleurs de la renaissance; les médailles de l'ancienne collection royale (Paříž, 1900). Faa.
Slovník pojmů
Vlastní kolébkou umění médailleurského jest Italie; zde byli to najmě členové dynastických rodin Sforza, Gonzaga, Medici, Este, Malatesta a j., pak papeži Lev X., Klemens VII., Pavel III. a Julius III., kdož umělce médailleury zdatně podporovali a tím přivodili onen značný vývoj a přehojnou objednávku produktů umění médailleurského v XV. a XVI. stol. Ve Francii zkvetlo medailleurství hlavně za Ludvíka XIV., holdujícího všemu umění. Též Německo bohato jest na práce médailleurské; četní příznivci, najmě z rodin panujících (němečtí císařové z rodu habsburského, panovníci saští, brunšvičtí a j.), pak z bohatých rodů patricijských svobodných německých měst, štědře podporovali umělce v oboru tomto pracující, kteří zvlášť v XVI. st. vynikli, tak že produkty jejich směle možno stavěti na roveň s tehdejšími pracemi italskými. Umělců médailleurů v Německu (a také v Rakousku) pracovala veliká řada.
Z českých mincoven v XVI. stol. pro své práce médailleurské vyniká nejvíce mincovna jáchymovská. V XVI. stol. vešlo v módu raziti ku příležitostem svátečním, jako k vánocům, k Novému roku, k velikonocům atd., na dary zvláštní medaille nejvíce obsahu biblického. Při mincovně pražské působila řada řezačů kolků mincovních, mezi nimiž i několik výborných médailleurů. Ze soukromých médailleurů v Praze v novější době provedl pozoruhodné práce Václav Seidan (* 1817 v Praze – † 1870).
Literatura o médaillech jest dosti bohata; připomenuta buďtež díla: A. Barre, Graveurs généraux des monnaies de France; H. Bolzenthal, Skizzen zur Kunstgeschichte der modernen Medaillenarbeit (Berlín, 1840); Adolf Ermann, Deutsche Medailleure; Loon van A., Histoire métallique (Haag, 1732-37, 1822-27); Loehr, Wiener Medailleure der Jetztzeit; Marx, Die französischen Medailleure (1898); Heiss, Les médailleurs de la renaissance; les médailles de l'ancienne collection royale (Paříž, 1900). Faa.
